Historie

V době mezi světovými válkami se v Žebětíně provozovaly kolektivní sporty pouze neorganizovaně a to na různých pláccích a to zejména fotbal a volejbal. Dalším sportem provozovaným individuálně, byl stolní tenis neboli ping pong. 

Prvními registrovanými hráči fotbalu v Žebětíně byli Jan Zaplatil, Pokorný Oldřich, Kozel Josef a Jan Čech v S.K. Troubsko, a to kolem roku 1932. Na jejich zápasy se chodili dívat žebětínští kluci do Troubska i přes zákazy rodičů a následné tresty. V té době byl totiž fotbal většině kluků rodiči zakazován. Přes všechny zákazy místní kluci utvořili mužstvo neregistrovaných a hrávali zápasy z okolními vesnicemi. 

První zaznamenaný zápas v dějinách žebětínského fotbalu byl s Kohoutovicemi v Žebětíně "na pastviskách" a skončil tehdy porážkou Žebětína 4:2.V příštích zápasech, které byly hrávány střídavě v Žebětíně a Kohoutovicích, dle dochovaných zpráv již bezpečně naši fotbalisté vítězili. Dalším podobným zápasem, bylo utkání na hřišti S.K.Bystrc, který vyhráli žebětínští kluci 3:2.v dalším zápase byl poraženi na hřišti R.H. V Troubsku hráli poprvé v pěti dresech koupených z dobrovolné sbírky mezi sebou a prohráli 8:1. Jedinou branku tehdy vstřelil St.Zaplatil.Vícekrát hráli ve starých Kníničkách a i proti kombinovaným celkům Ostrovačic a Říčan. Tradiční byly fotbalové mače mezi místními hochy, kteří jezdili do školy s panem Kozlem a proti nim hráli ti, kteří jezdili do školy s paní Vítkovou.Tyto zápasy měly patřičný náboj a nejednou končily různými srážkami.Stejně tomu bylo i při zápasech Sokol - Orel. Udajně nikdy nebyl po zápase uznán jednotný výsledek, jedni tvrdili tak, jiní zase onak. Dalším týmem v Žebětíně byla tzv.Vávrova jedenáctka, která trénovala v zahradě u Jelínků /Vávrů/ a stejně tak si utvořili svůj černý tým cikáni, kteří hrávali pod názvem Rapid Cihelna a hrávali na svém hřišti v cihelně. Nejvíce se v té době hrával fotbal na výhoně na orelském cvičišti a na pastviskách. Jednou časně na jaře hráli zahajovací zápas sezóny na Pánově poli ve sněhu a vodě a často se hoši vypravili hrát na Šipské louky, do krásného údolí v lese. První pokus o založení sportovního klubu S.K.Slavia Žebětín se udál v na svolané schůzi v hospodě u Langrů kolem roku 1935.Dle historických análů si vyjednali dvakrát zápas z Jundrovem, poprvé prohráli 7:3 a druhý prý ještě více. Údajně hráli "tak nemožný fotbal, dalo - li se to vůbec fotbalem nazvat, že i místní kluci tento způsob hry zavrhovali". První pokus skončil brzy neslavně. 

Asi dva roky po prvním pokusu přeměnili funkcionáři Rudé hvězdy Bystrc, druhého bystrckého klubu vedle S.K., klub na Olympii Žebětín, aby udrželi její existenci. Tento klub nesl název Žebětína, ale se Žebětínem neměl nic společného. Žádný hráč prvního mužstva, žádný funkcionář nebyl ze Žebětína, jen několik žebětínských dorostenců bylo v tomto klubu registrováno. Asi po dvouletém působení byla Olympia Žebětín fotbalovou asociací rozpuštěna, pro neslušné chování v zápase s SK Lomnicí.Takže stejně neslavně jako nezaložená S.K.Slavia skončila i Olympia Žebětín. Roku 1939 začaly na schůzi Národního souručenství projednávat možnosti na zřízení hřiště na fotbal a následného založení klubu. Na začátku roku 1940 bylo v Žebětíně sestaveno mužstvo a začaly se hrát zápasy na zvláštní povolení brněnského svazu Moravské župy fotbalu. První valná hromada konaná 18.8.1940 zvolila první funkcionáře Sportovního klubu Žebětín. 

Historicky prvním náčelníkem Sportovního klubu byl zvolen pan Jan Musil.Fotbalové hřiště v prvním roce v Žebětíně nebylo. První zápas doma na vlastním hřišti pod hradiskem, se hrál 10.8.1941 jako 20. zápas v historii žebětínského fotbalu. Byl to zápas přátelský a soupeřem tehdy byla SK Líšeň II. Zápas skočil vítězstvím Žebětína 6:0.Branky : Hanák 3, Jirsenský 2, Kulhánek 1. V prvním mistrovském zápase hraném na domácím hřišti porazili dne 17.8.1941 Spartu Rosice 3:2. Původní název byl Sportovní klub, později Sokol a v r.1957/58 došlo ke změně názvu klubu na Jiskru Žebětín. 

V roce 1991 je klubu vrácen stávající název a to na SK Žebětín. Tolik úvodem z historie SK Žebětín. S využitím historických zdrojů zpracoval Jiří Smejkal a Pavel Nečas.
Vážený návštěvníku, tato stránka používá soubory cookies. Prohlížením tohoto webu souhlasíte s využíváním těchto souborů.